Majetkové vypořádání

Máte společný majetek či společné dluhy se svým manželem či manželkou ? 

V případě, že Vaše manželství končí rozvodem, má právo každý z manželů požadovat, aby toto společné jmění manželů, tj. tento společný majetek (dům či byt a jejich vybavení, pozemky, auto, úspory apod.) případně i společné dluhy (jako je v dnešní době typicky hypoteční úvěr či různé spotřebitelské úvěry na auto, vybavení domácnosti apod.) bylo spravedlivě rozděleno  mezi rozvedené manžele, tj. vypořádáno

 

Co je to společné jmění manželů?

Společným jměním se obecně rozumí všechny věci, práva a dluhy, které v průběhu trvání manželství nabude jeden nebo oba manželé. Existují však výjimky z tohoto pravidla, které se v rámci zákonného režimu součástí společného jmění nestávají. Těmito výjimkami jsou například (a nejčastěji) dar či dědictví, které nabyl jeden z manželů, nebo dále majetek, který slouží k osobní spotřebě jednoho z manželů. V souladu s dosavadní soudní praxí se od 1.ledna 2014 dle nového občanského zákoníku výslovně vyjímá ze společného jmění i plnění, které manžel obdrží v rámci odškodnění jemu způsobené nemajetkové újmy.  Naproti tomu nový občanský zákoník  nově od 1.ledna 2014 výslovně uvádí, že součástí společného jmění manželů je zisk z majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů.

 

Jak se majetkově vypořádat?

Přednost při takovémto majetkovém vypořádání  má samozřejmě dohoda, ať už se jedná o dohodu uzavřenou před samotným rozvodem manželství – viz samostatný oddíl rozvod manželství, nebo o dohodu uzavřenou až po rozvodu manželství – takovouto dohodu však můžete uzavřít pouze do 3 let od právní moci Vašeho rozsudku o rozvodu manželství. Často není dohoda možná a pak každý z bývalých manželů je oprávněn podat do 3 let po rozvodu návrh na vypořádání rozhodnutím soudu.  

V případě jak sestavování dohod o vypořádání společného jmění manželů, tak v případě soudních sporů o vypořádání společného jmění manželů mám dvacetileté bohaté zkušenosti, kterými Vám mohu být nápomocna. Soudy chtějí v praxi velmi podrobně specifikovat jednotlivé položky ve společném jmění manželů, je obvykle nutné přesně popsat a prokázat právní okolnosti týkající se nabytí těchto položek a jejich užívání, ke slovu často přicházejí znalecké posudky. Takováto soudní řízení nebývají krátká ani jednoduchá (nejen z právního, ale ani z lidského hlediska), obvykle se neobejde ani jedna ze stran bez pomoci advokáta. Je proto opravdu pro všechny zúčastněné snazší, levnější  a rychlejší snažit se o dohodu o vypořádání společného jmění manželů, často i přes určité ústupky či toleranci k potřebám druhého bývalého manžela či k potřebám společných dětí.

I když v praxi nebývá rozdělení společného jmění manželů možné ani soudní cestou zcela v poměru 50:50, soud se při rozdělování společného majetku a dluhů řídí  určitými zásadami  (kterými se můžete řídit i Vy, pokud jste schopni dospět k mimosoudní dohodě):

  • Soud v prvé řadě vychází ze zásady, že podíly manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné.
  • Každý z manželů musí nahradit to, co ze společného jmění bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek. Například když jeden z nich vlastnil před svatbou rekreační chatu, kterou během manželství zrekonstruoval.
  • Ze společného jmění se manželům nahradí to, co ze svého výhradního majetku vynaložili na společný majetek. Například pokud si po svatbě koupili společný dům a zrekonstruovali ho za peněžní prostředky jen jednoho z nich.
  • Přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí. Soud může například rozhodnout, že společný byt připadne tomu z rodičů, kdo má v péči děti.
  • Dále se přihlédne k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu a jak se zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Například když jeden z manželů vydělával, zatímco druhý jen dělal dluhy.

 

A co bydlení po zániku manželství?

V rámci majetkovém vypořádání po rozvodu manželství je obvykle třeba současně vypořádat i otázky bydlení pro dobu po rozvodu, ať již jde o bydlení vlastnické či o bydlení nájemní. I zde lze jen doporučit, aby se rozvádějící manželé dohodli, kdo a kde bude po rozvodu bydlet, kdo společný byt či dům opustí a v jaké lhůtě. Pokud se bývalí manželé o bydlení po zániku manželství nedohodnou, rozhodne o této otázce soud.

Od 1.ledna 2014 nový občanský zákoník mění některá pravidla, která regulují rozpad manželství - ochrana společného bydlení by se měla zvýšit. Do 31.12.2013 platilo, že pokud má jeden z manželů byt či dům ve svém výlučném vlastnictví ( tj. napsaný jen na sebe), může se tomu druhému v případě rozvodu lehce stát, že skončí na ulici – od ledna 2014  by už to tak snadné být nemělo. Bez dohody či zajištění jiného bydlení už nebude možné druhou polovičku ze společného příbytku lehce dostat. O vystěhování druhého manžela bude muset nově rozhodnout soud, který přihlédne k tomu, jestli manžel bez práva na byt má kam jít nebo jestli má v péči společné potomky, soud ochrání jeho bydlení také tam, kde by okamžité vystěhování bylo v rozporu s dobrými mravy. Vypořádání otázek bydlení po rozvodu se tak tedy stane komplikovanější a je bohužel možné, že se bez pomoci advokáta neobejdete a i zde Vám mohu nabídnout své služby.

 

Máte společný majetek s bratrem, sestrou, bratranci, sestřenicemi, tetami, strýci, rodiči, či s dokonce zcela cizími osobami? 

  Velmi často se stanete spoluvlastníkem hodnotného majetku s další osobou či osobami de facto nedobrovolně, obvykle historicky na základě dědického řízení – viz samostatný oddíl dědictví. Někdy se stanete spoluvlastníky zcela dobrovolně a plánovaně, ovšem nedomyslíte logicky předem, jak obtížné bude v budoucnu se spoluvlastníkem vycházet. Společně tak s bližšími či vzdálenějšími příbuznými či např. s bývalým druhem či družkou, vlastníte dům, pozemky, byt, starožitnosti, umělecká díla apod., o jejich využití se nemůžete dohodnout, a vlastnictví Vám tak v praxi není k žádnému užitku.

Jistě, jako advokát často pomáhám spoluvlastníkům připravovat smlouvy o hospodaření se společnou věcí, smlouvu o užívání této společné věci, ale sebelepší a podrobnější smlouva neupraví obvykle vztahy spoluvlastníků navěky, zvláště když tito spoluvlastníci časem opět mění složení (spoluvlastníci své podíly dále prodají, darují nebo tyto podíly přejdou na nové další dědice). Nikdo nemá právo Vás nutit, pokud nechcete, setrvávat ve spoluvlastnictví s dalšími osobami. Každý ze spoluvlastníků, ať má podíl sebemenší či sebevětší, má právo navrhnout, aby spoluvlastnictví bylo ukončeno a vypořádáno. Pokud nedojde k dohodě, má každý takovýto spoluvlastník právo obrátit se na soud, aby o tomto ukončení spoluvlastnictví a jeho vypořádání rozhodl.

Pokud Vám přijde k užitku má rada či pomoc, nebojte se mě kontaktovat. 

©